Celkem tedy vydali Škvorečtí 225 titulů (poslední má číslo 227, dva tituly nevyšly). Pozoruhodná je žánrová skladba: 74 románů, 19 novel, 22 souborů povídek, 5 knih divadelních her.
Autoři se dají rozčlenit do tří skupin: ti, kteří žili v Československu (Effenberger, Havel, Hiršal, Klíma, Kliment, Kriseová, Kotrlá, Ponická, L. Procházka, Tatarka, Trefulka, Uhde, Vaculík ad.), ti, kteří byli v exilu (Beneš, Filip, Hostovský, Kohout, M. Kundera, Landovský, Lustig, Peroutka, Salivarová, Škvorecký aj.). Třetí skupinu tvoří ti, kteří začali psát až v exilu (J. Drábek, Křesadlo, Novák, Pekárková, Richterová, Ulč, Vejvoda ad.).
Memoárů vyšlo 26 titulů, nejcennější od V. Černého, O. Hory, F. Moravce, M. Formana, A.Mandlové, S. Auského, J. Traxlera, P. Drtiny, J. Seiferta, J. Lederera, M.Navrátilové, Z. Urbánka. Poezie obsadila 23 titulů, od některých autorů vyšlo více knížek: Mareš, Brousek, Diviš, Heisler, Hořec, Rotrekl + Renč + Palivec, Skácel, Javor, Kryl, Blatný, Součková, Zahradníček, Seifert, Kolář, Král, Dědeček.
Škvorečtí však nevydávali pouze beletrii. V kolekci nakladatelství najdeme rozhovory (především sborník Benefice), korespondenci (například Havlovy Dopisy Olze, K.Poláček, svědecký sborník Osočení), literární kritiku a historii – sem patří v prvé řadě Slovník českých spisovatelů, dále kniha A. Brouska a J. Škvoreckého Na brigádě, práce J. Moravy, H. Koskové, A. Měšťana, Z. Rotrekla, M. Schonberga, filosofii (Kohák, Patočka, sborník Hostina uspořádaný V. Havlem), dějiny (Hejl, Kaplan, Kovtun, Křen), biografie, publicistiku, esejistiku, cestopisy, texty-záznamy, scénář filmu, koláže apod.
Je neuvěřitelné, co manželé Škvorečtí s minimem spolupracovníků dokázali za třiadvacet let vymyslet, dosáhnout, uskutečnit. Exilových nakladatelství bylo ovšem víc – s většinou také spolupracovali, žádné však nemělo tak pestrou žánrovou šíři, tak široký okruh autorů, žádné nevydalo tolik titulů a nedisponovalo tak rozsáhlou distribuční sítí. Mnoho dnešních nakladatelů už si to dovede představit, jejich situace se v lecčems podobá možnostem exilových nakladatelství. Neuvěřitelné je, že Sixty Eight Publishers, Corp. vydrželo s dechem celých třiadvacet let. Svědomím dobrého hospodáře a přitom s pokorou svědčící o velikosti říká o tom Josef Škvorecký na gramofonové desce vydané Bontonem: „Snad jsme přispěli něčím k tomu, že česká literatura těch dvacet let naprosté tmy přece jenom přežila docela úspěšně.“
To, že torontské nakladatelství přesáhlo svou dobu, že neplnilo jen utilitární funkci (leč i to by bylo hodně), dokazuje skutečnost, že velké procento jeho produkce už vyšlo nebo ještě vyjde i „doma“. Svědčí to také o hodnotě vydávané literatury. Ty knihy nepatří historii, mnohé přesáhly dobu, kdy byly poprvé vydány. Staly se nejen součástí dějin českého písemnictví, jsou navíc – tak jako každá dobrá literatura – živou potřebou přítomnosti.
Justl Vladimír: KONEC JEDNOHO ZÁZRAKU TŘIADVACET LET SIXTY-EIGHT PUBLISHERS, CORP.
Lidové noviny 13. srpna 1994, str. 5
